Jak vybrat správný typ brusky?
Kdo začne v dílně pracovat se dřevem, kovem nebo opravovat nábytek, dřív či později zjistí, že bez brusky se neobejde. Jenže bruska není jen jedna. Každý typ pracuje jinak, hodí se na jiný materiál a na jiný druh práce. Univerzální bruska, která by zvládla všechno stejně dobře, neexistuje. Než tedy vyrazíte na nákup, ujasněte si, co budete nejčastěji dělat, a podle toho vybírejte.

Ruční a stolní brusky
Základní dělení je jednoduché. Stolní bruska stojí pevně na pracovním stole a k ní přikládáte obrobek. Nejznámější je dvoukotoučová stolní bruska na ostření nožů, dlát, sekáčů nebo vrtáků. Na jedné straně bývá hrubší kotouč na tvarování, na druhé jemnější na doostření. Bez ochranného štítku a brýlí s ní ale nepracujte.
Ruční brusky naopak přenášíte k materiálu. Hodí se na velké a těžké obrobky, na práci v terénu nebo na místa, kam byste jinak nedosáhli. Mohou být síťové nebo akumulátorové. Podle toho, jak brusný materiál pracuje, se dělí do několika skupin. U každé z nich se navíc dá měnit hrubost brusiva, takže jedna bruska obvykle zvládne hrubé i jemnější broušení. Začíná se hrubším zrnem a postupně se přechází na jemnější.
Úhlová bruska

Úhlová bruska pracuje s rychle se otáčejícím kotoučem a jako jediná z ručních brusek zvládá i řezání. S řezným kotoučem přeřízne kovový profil, dlaždici nebo zdivo, s brusným obrousí svar, s drátěným kartáčem odstraní rez. Kotouče mají průměr od 115 do 230 mm a na průměru závisí maximální hloubka řezu. Na hrubé opracování dřeva lze použít lamelový kotouč, pilové kotouče se zuby ale na úhlovou brusku nikdy nenasazujte.
Vibrační bruska

Vibrační bruska má obdélníkovou nebo čtvercovou desku s brusným papírem, která rychle kmitá sem a tam. Úběr materiálu je malý, ale povrch zůstává rovný a čistý. Je ideální na finální broušení dřeva, odstranění starého laku z nábytku nebo přebroušení mezi nátěry. Varianta s trojúhelníkovou deskou, takzvaná delta bruska, se dostane i do rohů a úzkých míst.
S vhodným papírem si poradí i s plastem nebo kovem. Na sádrokarton ji ale nepoužívejte, velmi jemný prach se dostane do motoru a ložisek a zkracuje jejich život.
Excentrická bruska
Excentrická bruska má kulatý talíř, který se otáčí a zároveň opisuje malé kroužky mimo osu. Díky kombinaci obou pohybů brousí rychleji než vibrační a nezanechává na povrchu výrazné stopy. Hodí se na větší plochy, na mírně zaoblené tvary i na přípravu karoserie před lakováním. Do ostrých rohů se kvůli kulatému talíři nedostane, tam je lepší delta bruska.
Pásová bruska
Pásová bruska má brusný pás napnutý mezi dvěma válci, který neustále běží jedním směrem. Je silná a rychlá a hodí se na hrubé opracování velkých ploch, například když chcete z prken starého plotu odstranit nátěr, srovnat nerovné desky nebo odbrousit silnou vrstvu materiálu. Na jemné dokončení se nehodí, protože zanechává rýhy ve směru pohybu. Po pásové brusce proto obvykle přijde na řadu vibrační nebo excentrická.
Speciální brusky
Přímá bruska s malou upínací hlavou zvládá jemné detaily, opracování svarů, odlitků a těžko dostupných míst. Brusky na sádrokarton mají dlouhou tyč a velký kulatý talíř, se kterými přebrousíte stěny a stropy bez žebříku, a vždy se připojují k vysavači. Brusky na beton slouží k vyrovnání a očištění betonových povrchů. U všech speciálních brusek platí, že účinné odsávání prachu je nutnost, ne doplněk.
Podle čeho vybírat
Kromě typu sledujte příkon, který určuje, jak se bruska vypořádá se zátěží, a velikost brusné plochy, na které závisí rychlost práce. Důležitá je i hmotnost a ergonomie, protože s bruskou v ruce strávíte dlouhé minuty. Vyplatí se regulace otáček a možnost připojit odsávání. Myslete také na to, jak snadno se mění brusný papír nebo kotouč, a zda jsou náhradní brusiva běžně k dostání. Pro začátek bohatě stačí dvě brusky: úhlová na kov a hrubší práce a vibrační nebo excentrická na dřevo.